1. Doménová jména v právním řádu České republiky
Pro oblast doménových jmen nemáme v České republice zvláštní zákonnou právní úpravu. Spor lze vést i o samotnou právní povahu doménového jména. Autor tohoto příspěvku zastává názor, že z hlediska právní povahy doménových jmen jsou jim svým charakterem nejbližší „nechráněné nehmotné statky“, a jako takové jsou předmětem soukromoprávních vztahů jako jiná majetková hodnota (viz § 118 občanského zákoníku). Z uvedeného však nelze za stávající stavu vyvozovat závěr, že získáním doménové jména (tj. jeho registrací v registru CZ.NIC) vzniká právo srovnatelné s právy k ochranným známkám nebo obchodním firmám. Tuto skutečnost potvrzují také soudní rozhodnutí vydané v České republice.[1]
Absence zákonné úpravy doménových jmen však neznamená existenci právního vakua při jejich registraci a dalším nakládání. Výkon práv a povinností vyplývající ze soukromoprávních vztahů, tj. jak vztahů relativních, tak i absolutních, musí být v souladu s dobrými mravy a s oprávněnými zájmy jiných. Tomu musí odpovídat také vložení doménového jména do elektronické databáze, tj. nesmí být způsobilé klamat ve vztahu k osobě adresáta, jeho totožnosti, ve vztahu k jeho výrobkům nebo službám anebo k obsahu, který je sdělován veřejnosti na příslušné internetové stránce.[2] Pro neoprávněnou registraci doménových jmen, která bývá spojena s klamáním spotřebitelů, parazitováním na cizí dobré pověsti apod. se vžil pojem „cybersquatting“.
V České republice je nutné aplikovat na oblast doménových jmen .cz stávající právní instituty známé v našem právním řádu. Při jejich vymezení se nutné opírat se nejen o stávající právní instituty, ale rovněž známé rozhodnutí obecných soudů, které se již v několika případech spory o doménová jména zabývaly. Použít v těchto případech lze především právní úpravu ochranných známek, označením původu výrobků, jména a příjmení fyzických osob, názvy právnické osoby či právní úprava obchodní firmy a často lze v tomto směru využít také právo na ochranu proti nekalé soutěži. Posledně jmenované je předmětem následujícího příspěvku. V praxi již několikráte byly jak generální klauzule, tak také některé zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže soudy v těchto případech aplikovány.
2. Doménové jméno a nekalá soutěž
Nekalou soutěž definuje ustanovení § 44 ObchZ, podle kterého je nekalou soutěží jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Z pohledu doménových jmen je důležitá rovněž skutečnost, že se právo nekalé soutěže dotýká nejen podnikatelských subjektů, ale rovněž spotřebitelů, tj. běžných uživatelů Internetu.
Za pojmový znak soutěžního vztahu je literaturou označena pluralita subjektů tržní nabídky a také existence relevantního trhu.[3] Podmínka plurality subjektů je splněna v případě, že na straně nabídky existuje více subjektů nabízejících substituovatená plnění. Soutěžitelem v oblasti doménových jmen je každý subjekt, který do oblasti Internetu vstoupí s úmyslem získat pro sebe hospodářský prospěch, tj. uzavírat obchody, ale rovněž ti, kteří použijí doménové jméno k prezentaci jakýchkoliv informací, např. o sobě, anebo také třeba o jiném soutěžiteli. Relevantní trh je určen předmětem, časem a prostorem a pro účely tohoto příspěvku je jím Internet.
V této souvislosti lze zmínit zajímavé rozhodnutí Krajského soudu v Praze ve věci doménového jména wwwpaegas.cz.[4] V daném případě soud totiž dospěl k závěru, že žalobce i žalovaný jsou soutěžiteli v hospodářské soutěži, byť nejde o vztah přímého soutěžitele žalobce, neboť žalovaný neposkytuje telekomunikační služby, účastníci se však setkávají na Internetu, kde propagují a nabízejí své služby, byť každý z jiné oblasti. Pokud žalovaný při nabídce svých služeb používá označení, které je podobné označení, jež na stejném „trhu“ již dříve používá žalobce, jde o jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže a takové jednání je objektivně způsobilé přivodit žalobci a potažmo i spotřebitelům (návštěvníkům Internetu) újmu. Soud v tomto případě vymezil „relevantní trh“ bez ohledu na předmět nabídky, který je pojmovým znakem takového trhu. Zohlednit v tomto případě lze skutečnost, že jde o konflikt o zákazníka (resp. uživatele Internetu).
V případě nekalé soutěže, která je vyvolána neoprávněnou registrací či užíváním doménového jména, lze použít jak generální klauzuli nekalé soutěže upravenou v § 44 odst. 1 obchodního zákoníku, tak i některé zvláštní skutkové podstaty v §§ 45 až 52 ObchZ. Ustanovení generální klauzule bylo použito například ve výše uvedeném případě ve sporu o doménu wwwpaegas.cz. Dále lze uvést rovněž několik případů použití zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže.
Vycházet lze ze sporu o doménové jméno quilt.cz (r. 2000).[5] Podle mínění soudu v tomto rozhodnutí se může oprávněný nositel obchodní firmy, resp. vlastník ochranné známky, domáhat ochrany, pokud je dotčen, kromě jiného, nebezpečím vyvolání záměny, či parazitování na pověsti (§§ 47 a 48 ObchZ). Při podnikání ve stejném oboru činnosti, v daném případě šlo o textilní výrobu, může dojít k nebezpečí záměny o výrobci alespoň u spotřebitelské obce používající Internet. V rozhodnutí se výslovně hovoří o vyvolání nebezpečí záměny (§ 47 ObchZ) a parazitování na pověsti (§ 48 ObchZ). Vyloučeny však nejsou ani další zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže.
Ze zákonné definice skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny (§ 47 ObchZ) vyplývá, že půjde především o užití obchodní firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku jako doménového jména, pokud je již po právu užíváno jiným podnikatelem, případně též užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků). Ve všech těchto případech půjde o shodná nebo podobná doménová jména pokud jsou způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.
Pro nekalosoutěžní praktiky je tato skutková podstata typická. Uživatel Internetu (velmi často spotřebitel) zadáním doménového jména do adresy internetového prohlížeče očekává, že odpovídající označení, pod kterým zná podnikatele nebo jeho výrobky či služby, odpovídá také jeho doménovému jménu. Pokud na něm nalezne www stránky jiného subjektu nabízejícího například určitý druh zboží nebo služeb a prostřednictvím Internetu je koupí, může být oklamán. V praxi může často docházet také k případům, kdy doménové jméno bude s označením soutěžitele podobné, např. www.nyke.cz (podobá se světově známé ochranné známce Nike) pro internetový obchod nabízející prodej obuvi různých značek.
Druhá v praxi se objevující zvláštní skutková podstata nekalé soutěže, používaná v souvislosti s doménovými jmény je parazitování na pověsti (§ 48 ObchZ). Parazitování na pověsti je v ObchZ definováno jako využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Pověst podnikatele je něco, co vzniká většinou po mnoha letech usilovné práce. Ve vztahu k doménovým jménům může jít o registraci doménových jmen, které v sobě například obsahují známou obchodní firmu jiného podnikatele nebo jiné jeho označení. Často bude v těchto případech proto možný rovněž souběh s vyvoláním nebezpečí záměny.
Kromě skutkových podstat vyvolání nebezpečí záměny a parazitování na pověsti nejsou vyloučeny z aplikace na doménová jména také další zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže. Z nich lze uvést například klamavé označení zboží a služeb (§ 46 ObchZ). Klamavým označením zboží a služeb dle tohoto ustanovení je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Nic tedy nebrání tomu, aby byl tímto prostředkem Internet, samotné doménové jméno, resp. obsah www stránek, které jsou pod ním zpřístupněny. Jako příklad lze uvést doménové jméno svycarska-cokolada.cz, pod kterou budou nabízeny sladké výrobky z domácí cukrárny na českém venkově.
V úvahu přichází také klamavá reklama (§ 45 ObchZ), která je definována jako šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů, nebo zlehčování (§ 50 ObchZ), za které je považováno jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Případně další skutkové podstaty. V těchto případech však bude mít nekalosoutěžní charakter spíše obsah www stránek dostupný pod konkrétním doménovým jménem. I když pro skutkovou podstatu zlehčování jsou ze světa známé i případy dopadající přímo doménové jméno.[6]
Pokud bylo právo proti nekalé soutěže porušeno, je možné uplatnit některé nároky stanovené v ustanovení § 53 ObchZ. Osoba, jejíž práva byla nekalou soutěží porušena nebo poškozena, se může proti rušiteli domáhat především zdržení se takové jednání a odstranění závadného stavu. Rovně je možno požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
[1] Např. rozhodnutí krajské soudu v Plzni o předběžném opatření ve věci doménového jména www.quilt.cz. Soud v tomto rozhodnutí došel k názoru, že registrace doménového jména nemá žádný statut jako ochranná známka či obchodní jméno a je tak pouze na žadateli o zápis příslušné domény, aby se vyvaroval porušování něčí ochranné známky či obchodního jména.
[2] Blíže k tomuto zákonnému příkazu v ustanovení § 3 odst. 1 ObčZ ve vztahu k doménovým jménům viz TELEC, I. Cybersquatting formou neoprávněného útoku na název obce prostřednictvím doménového označení.Časopis pro právní vědu a praxi, Brno 2000, vol. roč. 8, no. 3, s. 316.
[3] ELIÁŠ, K., BEJČEK, J., HAJN, R, JEŽEK, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 302.
[4] Rozhodnutí Krajského soudu v Praze o předběžném opatření ve věci doménového jména wwwpaegas.cz ze dne 12.4.2001, sp.zn. Nc 1072/2001-7.
[5] Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o předběžném opatření ve věci doménového jména www.quilt.cz, ze dne 21.12.2000, sp.zn. 22 Cm 38/2000.
[6] Například doménové jméno verizonsucks.com. Název Verizon patří společnosti zabývající se bezdrátovým přenosem dat. Blíže k případu na http://www.wired.com/techbiz/media/ news/2000/05/36210. (cit. dne 12.11.2010)
